 |
Právě je 5767 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 184021774 přístupů od 17. 10. 2001
|
|  |
poslal rosmano
Když se modlíte k Bohu, ke komu se vlastně modlíte ? Bůh Trojice není osoba - vyplývá z trinitárních doktrín. Je neosobní bezejmenná esence, jedna společná božská přirozenost. Společenství.
To se modlíte k neosobní esenci ? Ke společné božské přirozenosti ?
|
poslal rosmano
V nebi jsou 2 Pánové. Z knihy Zjevení je to zcela jednoznačné. Ale nejen z ni.
1) Bůh Nejvyšší, sedící na trůnu
2) Pán Ježíš Kristus, Beránek Boží, sedící po pravici Boha, člověk, kterého Bůh učinil Pánem i Mesiášem
Žalm 110,1 je nejčastěji citovaným textem Starého zákona v Novém zákoně. Citovaným jak samotným Ježíšem, tak i apoštoly. Celkem asi 30 krát. Od tohoto textu je nejvíce dokazována legitimita Ježíše jako Pána a Mesiáše, a také kontinuita novozákonních dějů se Starým zákonem.
Ten Žalm 110 v různých překladech zní tak, například :
Ž 110:1: Žalm Davidův. Hospodin řekl mému Pánu: „Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám.“ Katolický liturgický překlad Ž 110:1: Davidův. Žalm. Jahvův výrok k mému Pánu: „Zasedni po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.“ Jeruzalémská (katolická) bible Ž 110:1: Žalm Davidův. Hospodin řekl mému Pánu: "Seď po mé pravici, než ti tvé nepřátele k nohám položím." B21
|
poslal rosmano
Kdo je podle Písma SPASITELEM, ZACHRÁNCEM ? Naším, aby bylo jasno.
Písmo , a to jak Starý zákon, tak i Nový zákon, mluví o 2 Spasitelích
1) Bůh Nejvyšší, JHWH, Bůh našeho Pána Ježíše Krista
2) Pán Ježíš Kristus
Bůh je hlavním iniciátorem, architektem, původcem našeho spasení. Bůh nás povolal a bdí nad naší spásou, záchranou. On "vymyslel" způsob, cestu naší záchrany
Pán Ježíš Kristus je Bohem povolaný služebník, prostředník, nástroj v Božích rukách, aby vykonal nutné úkony pro naší spásu a přivedl nás k Bohu.
|
poslal rosmano
Mohl by někdo z vás odpovědět (tedy kromě sáhodlouhých blábolů sodofky), jestli tyto 2 texty Písma jsou heretické ? (takových podobných je samozřejmě daleko více)
Shodujete se s nimi, nebo jsou to pro vás hereze ?
|
poslal rosmano
KAM JSTE BOHA BIBLE JHWH, JAHWE, Boha Nejvyššího, Ježíšova Boha UKLIDILI ? JAK A KAM JSTE HO ODSTRANILI ?
Máte někdo na to seriózní odpověď ?
|
poslal rosmano
Ježíš byl důkladně vyškolen v hebrejském Písmu a
nečinil si nároky na nic, co by odporovalo božskému
záznamu, na který se ustavičně odvolával.
Kriticky
důležité proroctví v Deut. 18:15-18, které na Ježíše
aplikovali Petr a Štepán ve Skutcích (3:22; 7:37), popisuje očekávaného “velkého Mojžíše”.
Důležitý
bod je, že tento prorok bude, jak Mojžíš řekl: “z tvých
bratří, prorok jako jsem já”.
Mojžíš a jeho bratří byli
zjevně plně lidští, všichni členové kmenů Izraele.
Nelze důrazněji naznačit, že ten, kdo to proroctví měl
vyplnit, bude stejně tak plně lidský smrtelník. Mojžíš by byl šokován, kdyby se tehdy dověděl, že
ten prorok “jako jsem já” už ve skutečnosti existoval
jako Bůh a nepocházel z lidské rodiny.
Navíc, Bůh
svolil žádosti Izraelců, že v budoucnu je pokaždé
osloví Boží zástupce, ne Sám Bůh. V knize Deut. 18:15-19, je výslovně řečeno, že ten slíbený prorok, Mesiáš, nebude Bohem!
|
poslal rosmano
Bylo by možné to, že dnešní trinitáři ve své upřímné
snaze o vyvýšení Ježíše bezděčně padli do pasti a připisují mu postavení Boha, zatímco on sám si na to
nikdy žádné nároky nedělal ?? Zcela určitě. To se vývojem od 2. do 4. století po Kristu stalo.
Nárok na božství v trinitářském slova smyslu by ve skutečnosti bylo rouhání i podle Ježíšových vlastních norem, protože několikrát potvrdil, že jeho Otec byl tím jediným pravým Bohem.
Runia ( o kterém byla řeč v předchozím článku) trvá na tom, že Ježíš skutečně tvrdil, že je Bůh,
a že tak ho chápali někteří židovští vůdci v Janovi 5:
18. Tím ale míchá mnohem pozdější trinitářskou polemiku do Janových zápisů z prvního století a výsledkem je zmatení celé záležitosti.
Ježíš je v Janově evangeliu nesmlouvavým advokátem jednoosobního
monoteismu svého židovského dědictví.11 Jako “Syn
Boží” Ježíš rozeznal, že nevlastní žádnou vrozenou
moc kromě té od Otce. Jeho pravomoc byla odvozená.
Vždycky hledal vůli Toho, kdo ho pověřil, to jest, byl
totálně závislý na Jednom Bohu. Na závěr své výměny názorů s farizeji Ježíš potvrdil svou víru v Toho,
kdo je sám Bohem (Jan 5:44). J 5:44: Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte? Obhajuje monoteismus
svého židovského dědictví.
|
poslal rosmano
Navzdory Ježíšovým definitivním vyznáním, které ho
představují jako pravého syna Izraele, někteří dnešní
teologové chtějí za každou cenu zdůvodnit mnohem
pozdější vyznání, formulované ve 4. a 5. století. Podle názoru těch teologů Ježíš se prý přece
jenom nakonec prohlašoval za Boha, protože nezapíral, že je “Synem Božím”. Rovnici “Syn Boží” =
“Bůh”, opakovanou v trinitářských spisech, je nutno
zkontrolovat.
Klaus Runia je typem současného myšlenkového
směru, který propaguje, že výraz Syn Boží přirozeně vede k vyvinutému ortodoxnímu dogmatu, určujícímu Ježíše za Boha Syna. Co ale říká Bible, že Syn
Boží znamená?
Runia zkoumá titul Syn Boží ve své knize o kristologii a kategoricky prohlašuje, že když teolog přičte
výrazu “Syn Boží” jeho starozákonní význam, “je to
v úplném protikladu k tomu, co nám říkají evangelia”.8 (:-DDDD) Tvrdí, že titul “Syn Boží” tak, jak je používán v
Novém zákoně, jasně ukazuje, že Ježíš byl Bohem,
který existoval před svým narozením.
Nepředkládá žádné svědectví, že Nový zákon by opustil své vlastní kořeny ve Starém zákoně a přičítal by
titulu “Syn Boží” význam, na který není v hebrejské
Bibli ani narážky. Starozákonní význam “Syna Božího” je pro trinitářský směr zdrcující. “Syn Boží” byl
použit různými způsoby – pro popis izraelského národa, jeho krále a v množném čísle dokonce i andělů.
V žádném z těch případů z toho titulu nevyplývá božství v trinitářském smyslu.
Mnohem delikátněji s touto otázkou zachází jiný biblický učenec, James R.
Brady, který ve svém článku říká:
Když pasáže Písma mluví o Ježíšovi jako o Mesiáši,
pak ten asi nejvýznamnější titul, který používají, je
“Syn Boží”. V pasážích, jako Matouš 16:16 a 26:63
je jasné, že ty dva tituly – Mesiáš a Syn Boží – mají
roli přístavku (vzájemně se určují). Titul Syn Boží nepochybně vychází ze starozákonních textů, jako 2
Sam. 7:14 a Žalm 2:7, ve spojení s králem Davidem.
9
|
poslal rosmano
No, svého Boha.... To je možná moc silné slovo, silné tvrzení. A to proto, že Bůh křesťanů od 2. - 4. století se všelijak evolvoval, vyvíjel (On ne, ale lidské spekulace o Něm), až nakonec se stal výrazně jiným než Bůh Izraele, Stvořitel nebe i země, Bůh JHWH, Jahwe. (také možná výslovnost tetragramu - Jehova) Bůh Abraháma, Izáka i Jákoba. Bůh Davida, Bůh Pána našeho Ježíše Krista.. A tak dá se říct, že křesťané už nyní mají jiného Boha, svého Boha. Někoho jiného, než Bůh JHWH, Bůh Jahwe.
Jméno Boha Jahwe i díky té evoluci, postupné změně, bylo odloženo někam na smetiště dějin, skoro zcela vymizelo z myslí a uctívání křesťanů (kromě snad slova Halelujah) Ale i z překladů Bible, z Písma. I když si rádi čtou příběhy z dějin Izraele v SZ, Boha Izraele z ní vypudili, přetvořili do jiné podoby.
Křesťané v podstatě ve své velké většině ani neví, že Bůh Nejvyšší, Bůh Jediný Pravdivý, je Bůh JHWH, Jahve.
Mají dojem, že za víru v Boha JHWH je třeba se stydět, k takovému Bohu se nepřiznávají. Maximálně tak občas pejorativně dělají narážky typu " jehovisto", apod., s tím že oni samozřejmě s Bohem Jehovou, Jahwem, nemají nic společného....
A to je dost velká katastrofa.
V hebrejské Bibli (jen SZ), je jméno Boha Jahwe použito cca 6800 krát. Ve většině moderních překladů Bible - 0 krát.
Ex 3:15: ještě mluvil k Móšemu Bůh: „Řekni Jisráélovým synům: - Jahve, Bůh vašich otců, Bůh Abráhámův, Bůh Jischákův a Bůh Jaakóbův, poslal mne k vám! A to je mé věčné jméno, jež budou v paměti mít i příští rody.
|
poslal rosmano
V diskusi s převráceči Písma, s převraceči významu sdělení Písma, učení Písma, se tito posměvači a nedoučení heretici posmívají něčemu, co neznají. A co sami ze záznamů apoštolů nejsou při své sektářské heretické slepotě poznat a pochopit. Podle slov Písma :
„ Tito pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od přirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poškvrňují.“
— Juda 1,10
„…jako nerozumná zvířata, přirozeně zrozená k polapení a záhubě, rouhají se tomu, čemu nerozumějí…“ — 2. Petr 2,12
A zpochybňují a zesměšňují skutečnost, že vkládáním rukou apoštolů - např. Petra, Jana, Pavla - lidé prožili křest Duchem svatým. Byli pokřtěni Duchem svatým.
Skutky 8,14 - 19 Skutky 19,6 Sk 19:6: Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat. Nevím, jestli v jejich domnění to byl nějaký kabaret, reality show, nebo co vlastně ? K tomu se nikdo z těch posměvačů nevyjádřil,
|
poslal rosmano
Pán Ježíš Kristus se nestydí nás nazývat svými bratry.
Z čeho tak můžeme usuzovat ?
Hlavně z těchto biblických textů:
1)
Mt 12:47: Kdosi mu řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“ 48 On však tomu, kdo mu to říkal, odpověděl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ 49 Ukázal rukou na své učedníky a řekl: „Hle, má matka a moji bratři. 50 Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“ Pokud činíme vůli našeho Otce v nebi, jsme Ježíšovými bratry.
A Pán Ježíš Kristus toto oslovení, toto bratrství také prakticky používal ve vztahu k učedníkům. Po svém vzkříšení např. říká :
Mt 28:10: Tehdy jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, aby odešli do Galileje; tam mě uvidí.“ J 20:17: Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.‘“
|
poslal rosmano
Kým byl Ježíš ? Kým je Ježíš ?
Ta otázka hýbala Ježíšovými současníky po celé 3 roky Jeho působení v Galilei, v Judsku, v Samaří. Tuto otázku si kladli všichni, kteří o Něm slyšeli, kteří Ho viděli, kteří Ho potkali. A to tak dlouho, až došli ke správnému poznání, kým Ježíš je.
Ježíš také chtěl vědět, co si o Něm lidé myslí, že je. Obzvlášť ti Jemu blízcí.
A sám Ježíš na tuto otázku dával jasnou odpověď.
A sice že : JÁ JSEM MESIÁš, KRISTUS.
Což znamená : Boží Pomazaný, Král Izraele.
To i démoni o Něm věděli.
Že je Ježíš Kristus, dosvědčuje Písmo na desítkách, stovkách míst. Že apoštolové věřili, že Ježíš je Kristus, vyplývá už jenom ze stovek v jejich dopisech použitého sousloví " Ježíš Kristus ". Neznamená to nic jiného, než přesvědčení, že Ježíš je KRISTUS. To není jméno a příjmení Pána Ježíše. Jeho matka, Marie, nebyla Marie Kristusová. To je Ježíšův vznešený titul, zároveň poslání, jediný Mesiáš vybraný Bohem ze všech lidí.
V Novém zákoně je v souvislosti s Ježíšem použitý pojem, titul KRISTUS více než 400 krát.
Kromě toho titul MESIÁŠ, což znamená Kristus, dalších více než 70 krát.
Uvedu několik :
Mt 2:4: Svolal všechny vrchní kněze a učitele lidu a ptal se jich, kde se má narodit Mesiáš. Mt 16:20: Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš. Mt 23:10: Také si nenechte říkat ‚vůdcové', protože máte jediného Vůdce, Mesiáše.
Mt 27:22: "A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?" ptal se Pilát. "Ukřižovat!" zvolali všichni. Mk 8:29: "A za koho mě máte vy?" zeptal se. "Ty jsi Mesiáš!" odpověděl mu Petr. Mk 9:41: Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu.
Mk 14:61: On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“ 62 Ježíš řekl: Já jsem. L 2:26: Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše. L 4:41: Z mnohých vycházeli démoni s křikem: "Ty jsi Boží Syn!" On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš. L 24:26: Copak to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, než vejde do své slávy?" L 24:46: Řekl jim: "Tak je psáno - Mesiáš musel trpět a třetího dne vstát z mrtvých.
J 1:41: Ten jako první nalezl svého bratra Šimona. Řekl mu: "Našli jsme Mesiáše!" (což je v překladu Kristus) J 3:28: Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem poslán před ním (před Mesiášem).
J 4:25: Žena odpověděla: "Vím, že přijde Mesiáš" (který je nazýván Kristus). "Až přijde, vysvětlí nám všechno." 26 "To jsem já," řekl jí Ježíš; "ten, kdo s tebou mluví!" J 4:29: "Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?"
J 9:22: (Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy. J 11:27: "Ano, Pane," odpověděla. "Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Boží Syn, který má přijít na svět."
J 20:31: Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.
Sk 3:18: Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět. Sk 3:20: až k vám pošle ohlášeného Mesiáše - Ježíše, Sk 5:42: Každého dne pak nepřestávali v chrámu a po domech učit a prohlašovat Ježíše za Mesiáše. Sk 9:22: Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy. Sk 17:3: Vysvětloval a dokazoval jim, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých a že "toto je Mesiáš: Ježíš, kterého vám kážu!" Sk 18:5: Když pak z Makedonie dorazili Silas a Timoteus, Pavel se zcela oddal kázání Slova a dokazoval Židům, že Ježíš je Mesiáš.
Mt 1:16: a Jákob zplodil Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš zvaný Kristus. Mt 1:1: Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova: Mt 1:17: Celkem tedy bylo čtrnáct pokolení od Abrahama po Davida, čtrnáct pokolení od Davida po babylonské zajetí a čtrnáct pokolení od babylonského zajetí po Krista. Mt 1:18: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi, ale předtím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha svatého.
J 4:42: Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, Kristus.“ J 6:69: a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Svatý Boží. “
atd atd.
S časem se ta otázka přetransformovala na zcela zavádějící nesmyslnou otázku : "Kým byl/je Ježíš Kristus". Místo "Kým byl/je Ježíš" Zcela mylnou a nepatřičnou otázku, kterou si nikdo v Ježíšových dobách nekladl. Žádná jiná varianta otázky i odpovědi než Kým je Ježíš ? -> KRISTUS, nepřicházela v úvahu. Všichni věděli, kdo je Bůh. A že Bůh je jenom JEDEN. Bůh je duch. Je neviditelný, přebývající v nepřístupném světle, jehož nikdo nikdy nespatřil a ani spatřit nemůže. Proto ani Ježíš, ani apoštolové, NIKDY NIKOMU nezvěstovali, NIKOHO nepřesvědčovali, že Ježíš je Bůh. Vždycky "Ježíš je KRISTUS, MESIÁŠ"
Všelijakým myslitelům, filosofům a fabulátorům už nestačilo poznání, že Ježíš je KRISTUS, MESIÁŠ. Navzdory tomu, co o Ježíši mluví Písmo. Navzdory velmi jasným slovům, např.:
1J 5:1: Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha.
A začali laškovat s myšlenkou, jestli náhodou Ježíš nebyl/není Bůh. Tyto představy a myšlenky vedly až k definování Boha Trojice v roce 381 AD na koncilu v Konstantinopoli (navzdory mnoha textům Písma, že Bůh je JEDEN - OTEC.) Dokonce i překážku striktního monoteismu Židů překonali vymyšlením filosofických konstrukcí o tom, že JEDEN jsou TŘI. A TŘI jsou JEDEN.
|
poslal rosmano
Ano. Pán sodofka nekompromisně hájí pravdu a vyvrací všechny lži, lživá tvrzení. Nejen lež Pána Ježíše Krista o Jediném Pravém Bohu. Ale i mnohé lži apoštola Pavla, týkající se toho tématu.
Bystrý úsudek pana sodofky, duchovní poznání a mysl přemožena pravdou zcela znemožnila apoštola Pavla a jeho lživá tvrzení. A že jich je nemálo.
Tak se to jeví, že listy apoštola Pavla budou muset do budoucna být vyřazeny z Písma svatého. Také kapitoly ze Skutků apoštolských, pojednávající o ap. Pavlovi musí být odstraněny. Budou odstraněny a nahrazeny příslušnými odstavci katechismu katolické církve.
|
poslal rosmano Apoštol Pavel píše v listu Timoteovi velmi silná a zásadní slova, o kterých se z pochopitelných důvodů v trinitárních církvích nemluví, nevyučuje a nekáže. Vyhýbá se jim velkou oklikou. Ta slova jsou o Pavlově chápání, vnímání zásadních teologických a christologických otázek. Ale nejen to. Zde Pavel také zřetelně zjevuje, co je hlavním obsahem jeho zvěstování evangelia po celém tehdejším světě, kam se jenom stačil dostat. A také nám ta slova říkají, že si to ap. Pavel sám nevymyslel, ale že přesně k tomu byl ustanoven apoštolem, hlasatelem i učitelem. Aby přesně takové pravdy lidem zvěstoval, aby byli zachráněni, spaseni.
|
poslal rosmano
Pán Ježíš Kristus je člověk z Davidova semene. Potomek Davidův. Ten, kterého Bůh předzvěděl, vybral a předurčil za svého Pomazaného, Mesiáše, Spasitele a Vykupitele svého lidu. Za prostředníka nové smlouvy. Prostředníka mezi Bohem a lidmi.
Apoštol Pavel klade Timoteovi na srdce :
2Tm 2:8: Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, ze semene Davidova, podle mého evangelia. (ČSP) 2Tm 2:8: Mysli na Ježíše Krista, Davidova potomka, který byl vzkříšen z mrtvých. To je moje evangelium. (Katolický liturgický překlad) Ř 1:3: evangelium o jeho Synu, jenž povstal podle těla z potomstva Davidova
Apoštol Pavel v Antiochii Pisidské v synagóze kázal přítomným:
"...... 20 To vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Až do proroka Samuele jim dával soudce. 21 Když pak žádali o krále, Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z pokolení Benjamínova. Po čtyřiceti letech 22 jej však zavrhl a pozdvihl jim za krále Davida, o němž vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce; on mi vyplní všechna přání.' 23 Z jeho (Davidova) semene Bůh vzbudil Izraeli zaslíbeného Spasitele - Ježíše, 24 před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání. 25 Ke konci své cesty Jan říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mě pokládáte (za Mesiáše) - hle, on (Mesiáš) přichází po mně! Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.' "
|
poslal cizinec Tento článek vznikal v době, kdy jsme se bavili o naší záchraně v Ježíši Kristu a o Boží milosti. O záchraně, která je zdarma a bez lidských zásluh. O záchraně, která je tak cenná a vzácná, že ani nejde ničím zaplatit.
Řešili jsme rozdíl proti podmíněné "záchraně", kterou si člověk dělá sám sobě, kdy si "buduje svaly" a "zachráněni" budou jen ti, co mají nejvíc těch "duchovních svalů", největší vytrvalost. Ti ostatní pak mají smůlu, půjdou do zatracení.
Reagoval jsem článkem na nápady ve stylu "kdybych byla(a) spasen(a), to by se to hezky hřešilo, nemělo by cenu se o nic snažit, nestálo by za nic bojovat ..." ve stylu "něco za něco", odpustím ti, když ... (budeš splňovat podmínky)
|
poslal rosmano
Pán Ježíš Kristus po vzkříšení z mrtvých se najednou objevil mezi učedníky. Stál uprostřed nich a řekl jim: »Pokoj vám!« . Učedníci se zděsili a ve strachu se domnívali, že vidí ducha.
Načež Pán Ježíš jim řekl : »Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti?« L 24:39: Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.«
Pán Ježíš jim dokazoval, že není duch, po tom, co Ho Bůh vzkřísil z mrtvých. Nýbrž je stejný člověk jako byl před smrtí. Z masa a kostí. A dokazoval jim to také tím, že s nimi jedl. Čtyřicet dní s nimi pobýval, jedl a pil. A pak byl vzat do nebe k Otci.
|
poslal JirkaB Notoricky známé verše, Pane nauč nás modlit se: A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům.
Jde o přímou řeč Pána Ježíše Krista, všem známý text, na některých místech je slyšet týden co týden....zná jej každý kdo se nazývá křesťanem.
|
poslal rosmano
Netrinitární křesťané s ariánskými nebo semiariánskými názory tvrdí, že váha biblických důkazů podporuje subordinacionismus, naprostou podřízenost Syna Otci a Boží otcovskou nadřazenost nad Synem v každém aspektu. Uznávají vysoké postavení Syna po Boží pravici, ale učí, že Otec je ve všem ještě větší než Syn. I když uznávají, že Otec, Syn a Duch jsou nezbytní pro stvoření a spasení, tvrdí, že to samo o sobě nepotvrzuje, že jsou si všichni tři rovni nebo věční. Tvrdí také, že Bůh je v Bibli výslovně identifikován jako "jeden" a že nauka o Trojici, což slovo doslova znamená soubor tří, připisuje bytí nekonečného Boha rovnocennou trojici, která není výslovně biblická.
TRINITARIÁNSTVÍ
|
|
|